Štarnov

Obec Štarnov (německy Starnau) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Rozkládá se na hanácké rovině, asi 4 km jižně od Šternberka a protéká jí říčka Grygava. Žije zde přibližně 860 obyvatel. Štarnovem prochází železniční trať č. 290.

České jméno mělo zprvu podobu Šternov a vzniklo hláskovou úpravou z německého Sternau - "Hvězdná niva". To bylo vytvořeno jako obdoba jména blízkého Šternberka (Sternberg - "Hvězdná hora"). Změna samohlásky v první slabice byla nářeční (doložena od konce 15. století).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269 (Sternow). Založili ji páni ze Šternberka, a kromě období mezi lety 1332–1550, kdy ji darovali olomouckému klášteru klarisek, patřil Štarnov ke šternberskému panství. A to až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o středně velkou zemědělskou obec, národnostně převážně českou. V letech 1976–1990 byl Štarnov součástí obce Bohuňovice, poté se opět osamostatnil.

Od roku 2001 je Štarnov zároveň začleněn do Olomouckého kraje. V současné době je Štarnov zapojen do správního obvodu města Šternberka jako obce s rozšířenou působností. 

K největším stavbám ve 2. pol. 20. století patřilo asfaltování místních komunikací, svedení části potoka, protékajícího obcí, do podzemního kanalizačního sběrače, otevření nové samoobsluhy v roce 1987 a přestavba starého silničního mostu přes železniční koleje na moderní betonový silniční nadjezd, otevřený v roce 1991.

Za větší projekty, uskutečněné již v době obnovení samostatnosti Štarnova, lze považovat realizaci čističky odpadních vod, položení telefonních přípojek po celé obci, plynofikaci obce, zavedení internetových přípojek na bázi optických vláken, realizaci vodovodu a stavební úpravy budov sokolovny a malotřídní základní školy. Kromě toho byla na katastru obce zřízena cyklostezka, spojující Šternberk, Štarnov a Bohuňovice. V roce 2020 byla na katastru obce dokončena rekonstrukce železniční trati č. 290. Došlo k zesílení železničního svršku, k vybudování elektrické trakce, k rekonstrukci všech podjezdů pod tratí včetně silničního podjezdu na východním konci obce a k vybudování nové vlakové zastávky.

V posledních letech obec zároveň vykoupila od soukromých vlastníků stavební pozemky, které rozdělila na parcely, investovala do inženýrských sítí a prodávala je soukromým stavebníkům. Štarnov si tak zajistil značný rozvoj.

Pamětihodnosti:

• farní kostel svatého Mikuláše z 18. století
• kaple Panny Marie Bolestné
• kříž na návsi z roku 1795
• kříž na jihozápadním okraji obce z roku 1842
• smírčí kříže

Památné stromy

Roku 2020 byly tři lípy rostoucí v obci prohlášeny za památné stromy: Lípa svobody, zasazená roku 1918 na památku vzniku Československé republiky; Lípa Masarykova, zasazená roku 1920 při příležitosti 70. narozenin prezidenta T. G. Masaryka; a Rychtářská lípa, poslední zbývající strom z historického stromořadí, které nechal zřídit ke konci 19. století místní rychtář jako větrolam.